Přihlášení | Registrace

Recenze

THE SOUNDBYTE - River Of Broken Glass

2004 Amaranth Rec./Aural Music

Sdílej:|

Už se mi dlouho nestalo, abych nějaké nahrávce podlehl na několik týdnů. Debut "River Of Broken Glass" norského projektu THE SOUNDBYTE doslova prostoupil mou duší a stal se velmi zvaným hostem mého přehrávače. Když jsem si o skupině zjistil více, tak uhodil hřebíček na hlavičku. Není divu, že se jedná o tak nesmírně kvalitní dílo, když za ním stojí velmi talentovaný multiinstrumentalista Trond Engum z avantgardních THE 3RD AND THE MORTAL. Ostatně ruku k dílu z téže kapely přiložil i bubeník Rune Hoemsnes (taktéž MANES). Jako další host se představila vynikající zpěvačka Berit Stensland a trombonista Peder Drege.

O THE SOUNBYTE mohu hovořit pouze v superlativech. Trond si pohrál s každým detailem, s každou zvukovou skulinkou, až můžeme hovořit o šíleném pedantství. Není divu, že výsledek je prost chyb a nedostatků, když na něm Mistr pracoval již od roku 1998.

Z desky "River Of Broken Glass" tryskají emoce mohutným proudem, emoce však velmi melancholické a temné. Nejlépe by se hudba THE SOUNBYTE hodila jako soundtrack k nějakému filmu noir z poloviny minulého století, neboť z ní čiší jistá reminiscence zašlých časů, jakási nostalgická ponurost. Představte si deštivý podvečer, kdy stojíte jen za svitu pouličních lamp v Paříži kolem řeky Seiny ponořené v mlze, v okolí ani živáčka a vy jen čekáte, až si pro vás přijdou lidé v černých overalech a kloboucích, posazeních hluboko na temeni. Z dálky pomalu přijíždí černá limuzína, a tak dále... Ano, z "River Of Broken Glass" čiší jakási gangsterská rebelie ("Waiting"), ovšem stejně tak dusné erotično Moulin Rouge ("Monyon") či šansonová chytlavost, jako vystřižená z nějakého zakouřeného baru ("The Line"). Zaregistroval jsem i momenty evokující nějaký temný sci-fi film (vzpomeňme hlavně na BLADE RUNNER). Třeba hned úvodní "Fall" nás svou atmosférou přenáší do časů, kdy se androidi stávají lidmi více, než je zdrávo. Podobné nálady dotváří především nazvučení bicích, původně jsem měl za to, že jde o automat. Každý úder do bubnů doprovází nepřirozené echo, čímž hudba nabývá na chladně kovové atmosféře.

Celkovému výtečnému dojmu z CD napomohl rovněž zvuk a puntičkářská práce s aranžemi. Všechny nástroje jsou velmi dobře čitelné a zároveň však nepostrádají svůj přirozený sound. Kytary však znějí poněkud atypicky. Rozhodně nečekejte sekané riffování ani sólíčkové onanie. Právě v nich vidím největší inovativní přísun projektu THE SOUNBYTE. Trond si pohrává se strunami s takovou ladností, že jeho hra působí až meditativním dojmem ("Reflections of Broken Glass"). Současně z jejich zvuku cítím i jakési doomové aroma či psychedelickou rozvláčnost.

Na závěr by se neškodilo zmínit, že o emisi desky se postaralo vydavatelství Amaranth Records, za jehož založením nestojí nikdo menší, než Davide Tiso z avantgardní jazz metalové skupiny EPHEL DUATH.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 13.04.05

Další články autora:

LUNAR5 - Soundpainting | 03.07.15
Duel: ROME - A Passage to Rhodesia / SPIRITUAL FRONT - Black Hearts In Black Suits | 11.01.15
Zajímavá "sluchátková" hudba roku 2014 - Transcendentální meditace | 09.01.15
Zajímavá "sluchátková" hudba roku 2014 - Soustředěný poslech při čaji o páté | 08.01.15
Zajímavá "sluchátková" hudba roku 2014 - Relax při práci nebo žehlení | 05.01.15

Všechny články