Přihlášení | Registrace

Recenze

FRONT LINE ASSEMBLY - Improvised Electronic Device

2010 Dependent/Metropolis

čas: 74:05 (DE)
styl: electro-industrial/EBM

Sdílej:|

Po vydání poměrně konzervativního CD "Artificial Soldier" se po kultovních FRONT LINE ASSEMBLY doslova slehla zem. O to více zamrzí, že se fanoušci nedočkali ani nových přírůstků navýsost reprezentativních projektů klíčových členů formace - Leebova DELERIUM či Fulberova CONJURE ONE. Tento tvůrčí půst trval na poměry jinak hyperaktivních muzikantů neuvěřitelné čtyři roky, až 22. června bez zbytečných pomp vyšlo v pořadí již patnácté dlouhohrající album, pojmenované stylově "Improvised Electronic Device".

Bez okolků přiznávám, že jsem měl z novinky FRONT LINE ASSEMBLY strach, z původní sestavy totiž zbyl pouze Bill Leeb, především však název desky poměrně levným marketingovým způsobem evokuje směřování ke kořenům, respektive k zásadním deskám jako "Tactical Neural Implant" (ona zjevná podobnost názvu), "Millennium" či "Hard Wired". A skutečně, prvotní poslech mou intuici potvrdil, neboť po poměrně snově psychedelicky, téměř až s přesahy k trip-hopu vyznívajícími alby jako "Epitaph" či "Civilization", vydanými v první dekádě 21. století, se Kanaďané rozhodli oprášit starý dobrý agresivní industrial, který zažíval své žně v polovině 90. let století minulého. Na první poslech se snaží album působit jako impozantní návrat k nejúspěšnějšímu období kapely, skladby lemují metalové kytarové riffy, nicméně živelnost jako za časů angažmá Devina Townsenda se nekoná. Bill Leeb se dokonce na stará kolena (těžko uvěřit že tento osobitý bard oslavil již 52. narozeniny) pokouší o syrovější vokální polohy, ale ve výsledku se jedná o jakýsi přiškrcený šeptavý recitativ.

Navzdory prohlášení skupiny, že dlouhá léta hledala onen odpovídající zvuk, se prvotní poslech jevil jako poněkud rozpačitý. Materiálu chyběla potřebná vitalita, živelnost, ale především léta nejstěžejnější poznávací znamení - progrese. Celkově vzato "Improvised Electronic Device" znělo překvapivě odměřeně až staromilsky či, pregnantněji řečeno, "old-schoolově" - pěkný to paradox u kapely, která již od konce 80. let jako jedna z vůbec prvních pionýrů elektronického žánru prozkoumávala všemožná hudební zákoutí. Skoro by se až chtělo konstatovat, že FRONT LINE ASSEMBLY chtějí profitovat ze svého jména.

Naštěstí se opět potvrdilo nepsané pravidlo, že pokud se mi album nějaké mé oblíbené kapely nelibí napoprvé, o to více jeho potenciál roste s dalším poslechem. Navíc FRONT LINE ASSEMBLY k poslechu potřebují potřebné klima, některé skladby výtečně vyniknou na klubové párty, jiné se hodí pro koncertní pódia, v mém případě počin "Improvised Electronic Device" dokonale zafungoval až při outdoorovém poslechu. Na novinku je totiž nutné pohlížet ze zcela odlišné perspektivy a dokonce se dokonale potvrdila i Leebova slova o hledání nového zvuku.

Ono novum v případě FRONT LINE ASSEMBLY 2010 charakterizuje především rezignace v oblasti hledání nových neotřelých postupů a aranží. Jinými slovy, Kanaďané si řekli, a to zcela právem, že hudebnímu světu již přinesli nespočet inovativních desek, že nastal čas na "normální" album. A skutečně lze pozorovat, že jednotlivé skladby staví na skoro až písničkové struktuře s čitelnými refrény. Dokonce se podařilo na CD propašovat i ryze rádiový hit v podobě dojemné "balady" "Afterlife" (všimněte si, že ani s originalitou si pánové hlavu nelámou, úvodní kytara jakoby vypadla z partitury PINK FLOYD, konkrétně z jejich opusu magnum "Welcome to the Machine"). Skladby jako "I. E. D." či "Angriff" působí skoro až podbízivě, jako by se Kanaďané chtěli zavděčit mohutné fanouškovské základně vycházející z oné pravé gotické scény.

Nicméně uvozovky z předchozích vět jsou zcela na místě, neboť FRONT LINE ASSEMBLY si moc dobře uvědomují, že navzdory skutečnosti, že se jejich jméno již navždy zapsalo do hudebních encyklopedií, stále vycházejí z undergroundové subkultury, k níž ve své podstatě dodnes náleží. Tudíž jakkoliv může určitá kompozice vyznít hitově či jednoduše přístupně, stále se pro majoritního posluchače bude tento nevšední projekt jevit jako úkaz z jiné planety s tím divným týpkem za mikrofonem, jenž navzdory svému pokročilému věku neustále na koncertních prknech neuroticky poskakuje ve vojenských maskáčích jako nějaký šílený cyberpunker.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 10.07.10

Další články autora:

LUNAR5 - Soundpainting | 03.07.15
Duel: ROME - A Passage to Rhodesia / SPIRITUAL FRONT - Black Hearts In Black Suits | 11.01.15
Zajímavá "sluchátková" hudba roku 2014 - Transcendentální meditace | 09.01.15
Zajímavá "sluchátková" hudba roku 2014 - Soustředěný poslech při čaji o páté | 08.01.15
Zajímavá "sluchátková" hudba roku 2014 - Relax při práci nebo žehlení | 05.01.15

Všechny články