Přihlášení | Registrace

Reporty

Prague Apocalyptic Evening II

ARCANA, TRIARII, DESIDERII MARGINIS, TÁBOR RADOSTI

17.10.09
Praha, Matrix

Sdílej:|

Epidemie Records už podruhé zdárně budovala koncertní útočiště neofolku, ambientu či industriálu v České republice. První ročník započal více než královsky, headlinerem se stali švédští ORDO ROSARIUS EQUILIBRIO. Význam tohoto jména nese ve svém žánru stejná měřítka, jako bychom mluvili například o RADIOHEAD v popu. Nyní po půl roce bezchybně navázalo pokračování a v čele s ARCANOU a TRIARII položilo další mezník ambientních či neofolkových koncertů v tuzemsku.

Můžeme-li mluvit ve světle dvou ročníků o "zvyku", řekli bychom, že celý festival už tradičně započali čeští TÁBOR RADOSTI. Jako jediní použili přesahy do elektroniky i za pomoci d'n'b rytmů. Ke svému vyjádření využili typických syntetických zvuků, které ostatní kapely kamuflovaly za zvuky existujících nástrojů. Tento set působil nejvíce uvolněně, dvojice nepoužívala nikterak složité a chaotické postupy a hudební tok z reprobeden nebylo složité s přehledem přijímat. Druhá polovina vystoupení se ponořila do více nevytyčených směrů a i díky tanečním smyčkám na plátně působila mnohem více uměleckým dojmem než polovina první. Tu tvořily spíše nikterak objevné rytmy sem tam zastřené šumem.

Stejně jako při předchozím ročníku, chopil se i tentokrát druhého vystoupení jediný člověk. Ten za pomocí kláves a syntezátoru tvořil místy industriální plochy, místy neofolkové odrhovačky. Z celkového pohledu prezentovalo vystoupení spíše člověka nikoliv nepodobného Brouku Pytlíkovi. Všechno vím, všechno umím. Johan Levin přeskakoval z jednoho hudebního prostředí do druhého a bohužel ve výsledku vše působilo syndromem horké jehly. Naprostý vrchol úpadku představovala vizuální stránka. Film Metropolis sice přímo nabádá k industriálnímu podkladu, ale hudba projektu DESIDERII MARGINIS s tímto dílem vůbec nekorespondovala. Jako by jeden o druhém nevěděli, každý si šel svou cestou. Ve výsledku by bylo přijatelnější namísto takového absurdního přitmelení video zcela vynechat.

Učebnicovou ukázku podvratné podlézavosti předvedla skupina TRIARII. Jak trefně podotkl kolega Tomáš Kouřil, stačil by jen krůček a zlo by se začalo šířit ve vizionářských kulisách svobodné Evropy. Že hudba Christiana Erdmanna leží opravdu na hraně, dosvědčují i různé fanouškovské komentáře zatracující multikulturnost a volající po vlastní výjimečnosti. Tento atribut byl při živé produkci ještě více patrný. Strohé vystupování s image nesoucitného generála vyvolávalo až úzkostné pocity. Jedinečnost charakteru byla zadupávána do země a z lidí pod podiem vzniklo stádo ovcí. Celý set lze vnímat i jako účelný experiment ovládání lidí, který poukazuje na otřepanou frázi, že historie se stále opakuje. Skupině není co vytknout. Publikum se dočkalo i přídavku a já byl z hudební stránky nadmíru nadšen.

ARCANA pustila na podium atmosféru světa nádherné přírody. Tu noc nejpočetnější soubor zněl naživo mnohem energičtěji a do určité míry i hitověji než na svých studiových deskách. Trochu mi to připomnělo snahu zachycovat do audiostopy šumění listů či kolíbání lesních toků. Přitom opravdovou sílu prostředí nikdy tento druh media nepojme a stejné je to i s kapelou ARCANA. Ten pravý požitek nenahradí žádná reprodukční technologie. Je pravda, že se dají tyto věty naroubovat na téměř každou kapelu, ale v případě tohoto nevšedního švédského uskupení to platí dvojnásob. Nosným prvkem setu byly zajisté vokály, které tvořily tři pětiny složení. Vybroušená ambientní hudba geniálně přemostila posluchače ze soboty na neděli a ukončila další z řady velmi očekávaných koncertů, na které se vyplatilo jet i přes celou republiku.

Jan Škop | 20.10.09

Další články autora:

CARIBOU - Swim | 22.10.10
Flying Lotus - Cosmogramma | 06.10.10
ULVER, VOID OV VOICES | 22.02.10
Prague Apocalyptic Evening II | 20.10.09

Všechny články