Novinky | Videa

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Galerie

Reporty

DEINE LAKAIEN

28.09.14
Vídeň, Szene

Když přijde na koncert DEINE LAKAIEN, není Vídeň jako Vídeň. Dost názorně nám to ukázala zastávka na právě probíhajícím turné Crystal Palace, která se na rozdíl od roku 2011 nekonala v předimenzovaném Gasometeru, ale výrazně menším a – jak se brzy ukázalo – také výrazně útulnějším klubu Szene. Organizátoři tak prokázali nejen cit pro finanční rozvahu, ale možná mimoděk i pro správnou podzemní atmosféru, bez které má podobná akce asi stejné kouzlo, jako letní kino před setměním. Nijak zvlášť mě proto nepřekvapilo, že byl koncert už několik týdnů předem beznadějně vyprodaný.

Naopak velkým překvapením byl hladký průběh celého večera v klubu. Jak už jsem zmínil, bylo vyprodáno, ale jako zázrakem jsme nepotkali jedinou frontu u vstupu ani na baru. Dokonce i vzduch byl během koncertu parádní a absolutně bez kouře. Od hvězdy večera nás tak dělila jediná vlažnější záležitost: duo rozehřívačů tak marných, že by jejich darkwave nerozhýbal ani listí na osikách. DEINE LAKAIEN ale nakráčeli před publikum celkem brzy a celý večírek odpíchli dokonalým entrée "Colour-Ize". V tu chvíli snad ani nehráli, ale doslova vyráběli zvuk před našima očima. Jejich nástup měl takové kouzlo, že musel zelektrizovat celý klub včetně paní uvaděčky. I pokračování bylo krásně muzejní a vrcholilo naživo skvostnou bojovkou "Fighting the Green". Byl jsem první třetinou tak nadšený, že jsem kapele baštil i trochu nepřehledné a pro někoho asi i nezáživné improvizace na téma "Ernst a syntezátor" nebo "neznámý pán a elektrická kytara". Občas bylo holt cítit, že to pánové berou sportovně a zdaleka ne všechno musí být přesně secvičené. Z 95 % vše klapalo, ale občas prostě kytara ječela víc, než se v danou chvíli hodilo, tu a tam druhý hlas zbytečně prudil Alexandra (i nás) a v některých nových kouscích piano smutně tonulo pod nánosem elektroniky ("Ride"). To byly ale jediné drobky, kdy člověk musel sám malinko "chtít". Jinak šli ale pánové publiku doslova na ruku.

Když už jsem nakousl sestavu zmínkou o neznámém pánovi s kytarou, hodí se říct, že změn v sestavě se událo víc. Zmizela violka, cello i basa, ale nově se objevily bicí "na stojáka" a elektrická kytara. Smyčce mívaly bez diskuze něco do sebe, ale s účinky bicích, byť strojově pojatých, se v koncertním režimu nemohou rovnat. Jestliže 15 % přidalo letošním koncertu ve srovnání s rokem 2011 přemístění do malého klubu, tak dalších 15 % přihodily právě bicí. K tomu si ještě přičtěte o špetku lépe naloženého Alexandra a vyjde vám o třetinu větší zážitek v porovnání s turné "Indicator". Kdyby se ještě trochu živěji projevoval bubeník, mohl jsem už tahat známky vysoko nad 90 %. Pro tentokrát nám ale musel stačit uštěpačný humor pana Veljanova a jeho trefné reakce na pokřikující fanoušky ze sektoru Domácích. Nevím jak vy, ale já si stejně v polovině případů nejsem jistý, jestli bere vše s humorem, nebo uvnitř bublá trpkým sarkasmem a nejraději by autora pokřiků vykázal za hranice města. Takový už je ale hlas DEINE LAKAIEN, uzavřený, nečitelný, ale hudebně emotivní a zároveň stoprocentně profesionální.

DEINE LAKAIEN zahráli během večera solidních jednadvacet fláků a vytleskat se nechali hned třikrát. V rámci turné k novému albu se samozřejmě hrálo také z něj, ale kupodivu ne tolik. Definitivně největší otisk nechala dechberoucí pecka "Nevermore", ale špatně si nevedl ani singl "Farewell". Od něj ale kapela zřejmě čekala přeci jen větší taneční šrumec. Překvapila mě skladba "Crystal Palace", jejíž zvuk je pro mě novou definicí jména "DEINE LAKAIEN". Působí neskutečně hravě, uvolněně a od srdce - však se během ní výjimečně usmíval i jindy nesmělý Ernst. Zklamala mě naopak dravá jízda v podobě novinky "Ride", jejíž efekt vynuloval špatně sladěný zvuk elektroniky a piana. Úplně nejvíc mě ale mrzelo, že nezazněla fantastická a poctivě strašidelná hitovka "Those Hills". Mrzelo mě to asi tak 5 sekund, než místo ní zazněla naživo tradičně silná "Europa".

Tak takoví byli DEINE LAKAIEN, podruhé naživo, podruhé ve Vídni. Stejně jako jejich nové album, také koncert působil žhavějším a živějším dojmem, což je vzhledem k téměř třiceti létům na scéně úctyhodný výkon. Pokud nám tedy ve schránce nepřistane usvědčující foto rakouské policie, na němž se česká SPZ řítí vstříc kulturní Vídni, budeme se za touhle akcí ohlížet jedině v dobrém.